Bobr
Bobrovití jsou statná, zavalitá zvířata se širokou hlavou a se zvláštním, vodorovně zploštělým ocasem. Ten je u kořene porostlý srstí, jinak je pokryt kožovitými šupinami. Mezi pěti prsty zadních nohou je plovací blána, což ukazuje, že bobr je přizpůsoben životu ve vodě. Svědčí o tom i jiné znaky, jeho uzavíratelné nozdry nebo hustý vodotěsný kožich.
Bobr evropský (Castor fiber) je asi 80 až 100 cm dlouhý, ocas měří 36 až 38 cm. Je to zvíře velmi silné a vážívá až 30 kg.
V Americe žije jeho příbuzný druh bobr kanadský (Castor canadensis), který je tmavší a má poněkud štíhlejší lebku.
Málokteré z divokých zvířat se odedávna těšilo takovému zájmu člověka jako bobr.
Bobři nemilují velké společnosti, žijí jen v párech a v rodinách. Počátkem srpna vrhá samice dvě až čtyři mláďata, která hned od narození vidí. Po čtyřech až pěti týdnech vycházejí bobříci s matkou ven a žerou trávu.
Bobři žijí velmi svérázným způsobem. Kdo navštíví sídliště bobrů, všude se setká se stopami jejich činnosti. Za dne je může pozorovat jen výjimečně, a to pouze v opuštěných krajích. Jejich stopy vidíme v písku a v bahně. Kmeny pobřežních stromů jsou ohlodány nebo překousány. Písčinami vedou k bobřím stavbám pěšinky, které bobři vytvořili, když tahali ukousnuté větve. Rákosím vedou široké ulice. Na zemi leží silné stromy, zejména vrby a topoly, olše, a dokonce i duby. Okolo pařezů s kuželovitými špičkami jsou odkrouhané třísky až 10 cm dlouhé. Svědčí o obrovské síle bobřích zubů. Z mrtvých ramen, tůní a jezírek čnějí nad vodu bobří hrady.
Bobr tedy působí značné škody. Stromy poráží jen proto, aby se dostal k větvím, jejichž kůru požírá. Kromě toho žere rákos, oddenky leknínů a ze sousedních polí řepu, brambory i kukuřičné klasy. V březích si vyhrabává prostornou stavbu s jakousi komůrkou a s několika východy, které ústí pod vodou. Několik svislých světlíků slouží přívodu vzduchu. Pelech si vystýlá rákosím, trávou a dřevěnými štěpinami. Klesne-li voda a východy se octnou na suchu, ucpává je větvemi. Ve stojaté vodě si staví zvláštní hrad z větví a haluzí. Zvenčí obloží stavbu bahnem a hlínou. Někdy ji ještě přikrývá rákosím. Také zde má vchod pod vodou. Při vysoké vodě musí mít pelech položen výše. Pelech je asi 80 cm široký a 35 cm vysoký. Jen vzácně si stavějí bobři podobné hráze, jaké si buduje bobr kanadský.
Dřevorubecká činnost bobrů stojí opravdu za povšimnutí. Vždyť je známo, že bobři dokázali porazit i topol 70 tm silný.
Bobři jsou ve vodě jako doma. Znamenitě plavou a dokáží se ponořit na dlouhou dobu. Zjistilo se, že pod vodou vydrží 10 až 14 minut.
Dnes je bobr velmi chráněn. V poslední době jejich počet u nás i ve světě roste. V České republice je bobr uměle vysazován např. na Šumavě a Jižních Čechách. Byli zaznamenány i pokusy o umělý chov bobrů.
Facebook | 
Google