Safari Zoo

Mravenci jsou drobný blanokřídlý hmyz s velikostí od několika milimetrů až po několik centimetrů. Jejich tělo tvoří jasně oddělené hlava, hrud' a zadeček. Hlava má obvykle jeden pár tykadel, složené oči a vyvinutá kusadla. Mravenci se vyskytují téměř všude na Zemi, vyjma Antarktidy a několika oceánských ostrovů. V tropických deštných lesích mohou tvořit až 15% celkové živočišné biomasy. Potřebují vysokou vlhkost vzduchu, ale nežijí ve vysloveně zamokřených místech. Obtížně snášejí sucho a chlad. Mravenci mají nesmírný vliv na suchozemské ekosystémy. V mnohých ekosystémech mravenci zkypřují zem lépe než žížaly a jsou zásadním faktorem při recyklaci živin a šíření semen rostlin. Klasická kupovitá mraveniště, která některé druhy mravenců vytváří, jsou dokonalými stavbami, které zasahující do hloubky až 6 m pod povrch země a při bližším zkoumání nepřestávají udivovat.
Vždy v těchto hnízdech existují současně dvě nebo více generací a dospělci pečují o larvy. V každé kolonii jsou různé třídy čili kasty mravenců, z nichž každá je určena pro dílčí úkoly. Základem kolonie jsou dělnice, jež také ochraňují hnízdo (proto nemusí být stejně velké a stejně vypadat), jiní mravenci jsou určeni pro rozmnožování. Kasty vznikají v důsledku různé výživy, výživná potrava vede ke vzniku rozmnožujících se mravenců, kdežto výsledkem chudé potravy jsou sterilní dělnice. K páření dochází v letu nebo na zemi. Samci potom zahynou, samice ztratí křídla a založí nové hnízdo. Všichni mravenci mají žlázy vylučující feromony. Tyto hormony slouží k chemické signalizaci a k vzájemnému dorozumívání členů kolonie i pro značení cestiček a obranu. Mezi mnohými druhy hmyzu a rostlin a mravenci existují symbiotické, často vysoce složité vztahy. Například rostliny poskytují mravencům potravu nebo sídlo a mravenci je na oplátku chrání odpuzováním potenciálních býložravých škůdců a odkusováním listů popínavých rostlin.
Mravenci jsou vysoce společenský hmyz jako termiti a některé včely a vosy a žijí v koloniích velmi různé velikosti, od hrstky jedinců společně sdílejících nepatrný úkryt po tisíce a stamiliony mravenců. V současnosti je známo asi 12 000 mravenčích druhů. Čeleď mravencovitých se dělí na 10 výrazně odlišných podčeledí, z nichž nejpočetnější jsou Myrmicinaez Formitinae. Některé druhy prvně jmenované podčeledi mají žihadla, kdežto druzí se brání vystřikováním kyseliny mravenčí. Neblaze proslulí kočovní a bojovní mravenci tropických regionů náleží do podčeledi Dorylinae. Jejich kolonie postupují terénem v pásech obsahujících i několik milionů, členů, a často na cestě plení hnízda termitů a jiných druhů mravenců.
Podle odhadů se hmotnost všech mravenců na Zemi rovná přibližně hmotnosti všech lidí. Obývají různá stanoviště a nevyhýbají se ani lidským obydlím. Běžný mravenec lesní se dožívá věku sedm až deset let.
Způsobem života se mravenci a termiti sobě velice podobají, přestože vůbec nejsou blízcí příbuzní. Žijí ve velkých společenstvích koloniích. Proto je nazýváme sociálním hmyzem. Mravenci patří spolu s včelami, vosami a čmeláky mezi blanokřídlý hmyz. Termiti, kterých je asi 2 500 druhů, jsou hmyzem daleko starším, a u termitů má každý jedinec přesně vymezenou činnost. Samička (královna) klade vajíčka. U mravenců sama, u termitů žije společně se samečkem (králem). Královna žije na hmyz neobvykle dlouho (i více než 20 let). Dělnice jsou menší než královny. Budují hnízdo, shánějí potravu, pečují o čistotu, krmí potomstvo i královnu, brání kolonii. U některých druhů mravenců i termitů je k obraně určena zvláštní kasta jedinců vojáků s mohutnými kusadly. Mravenci jsou všežraví, živí se sladkými šťávami, semeny listy, ale i hmyzem a masem. Termiti jsou býložravci, jsou dokonce schopni trávit dřevo.

Mravenci webkamera online