Počet zvířat v ZOO: 57

Nosorožec

Nosorožci připomínají zvířata zašlých věků. Jedině sloni se mohou měřit s jejich podivuhodným zevnějškem. Právem se můžeme domnívat, že nosorožci jsou poslední zbytky vymírající skupiny, kdysi tak bohaté na druhy. Ze šestadvaceti vyhynulých druhů, z nichž některé žily i v Severní Americe, známe dnes už jen pět druhů, žijících pouze v Asii a v Africe.
Nosorožci jsou tříprstí lichokopytníci. Nejdokonaleji se jim vyvinul prostřední, třetí prst. Také jeho kopýtko je nejširší. Pozoruhodné jsou jeden nebo dva rohy na nose. Rohy však nevyrůstají z lebky; jsou to výrůstky pokožky a skládají se z velkého množství jakoby slisovaných a srsti podobných vláken, která jsou uvnitř dutá. Při stahování zůstávají rohy na kůži. Některé druhy mají rohy dva, jiné jen jeden. Teprve v zoologických zahradách se poznalo, že nosorožci své rohy shazují, tak jako jeleni své parohy. Neshazují je ovšem každoročně, nýbrž jen jednou za deset let. Po ulomení rohu zůstává krvavá jizva, z níž vyrůstá roh nový.
Nosorožci obývají malá území, kterým jsou po celý život věrni. Mají své stálé stezky, po nichž chodí na pastvu nebo k napajedlu. Také trus ukládají na určité místo a časem jej rohem rozhazují. Zřejmě je to jakési čichové označení jejich okrsku.
Asijské druhy mají kůži rozdělenou ve štíty. Dva spodní řezáky se jim vyvinuly v ostré, zahrocené kly, které při zavřené tlamě nejsou vidět. Při útoku bojují nikoli rohy, nýbrž těmito kly. Rohů používají nosorožci afričtí.
Všechny druhy nosorožců mají poměrně špatný zrak, neboť jejich oči jsou v poměru k velikosti těla velmi malé. Živí se jen rostlinnou potravou, listy keřů, větvičkami, oddenky a kořeny rostlin, různými hlízami apod. Podzemní části rostlin vyhrabávají afričtí nosorožci rohem.
Nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) má krátkou a širokou hlavu. Kůže vytváří charakteristické štíty, které jako pancíř pokrývají celé tělo. Kůže je na těle přirostlá volně, takže jednotlivé kožní pláty se mohou posouvat mnohem víc než kůže jiných zvířat. Barva je tmavě hnědošedá Na celé zeměkouli žije divoce jen asi necelá tisícovka kusů. Zasluhují si tedy největší ochrany.
Nosorožec dvourohý (Diceros bicornis). Také se mu říká nosorožec černý, ačkoli je tmavošedý. Staří samci bývají od nosu po konec ocasu 3,5 m dlouzí; z toho připadá na ocas 70 cm. Vysocí jsou až 1,70 m. Váha kolísá mezi 10 a 13 q. Nosorožec dvourohý se vyznačuje malými, okrouhlými nosními otvory a špičatě protaženým chápavým horním pyskem. Dokazuje to, že se nosorožec živí větvičkami keřů a listím. Pyskem si je na keři nebo na stromě shrnuje a uškubává. Přední roh bývá 70 až 80 cm dlouhý, nazad zahnutý. Rohy delší než metr jsou velmi vzácné. Mají je nejčastěji samice. Jsou ale tenčí než u samců. Tento druh nosorožce obýval kdysi velké území. V celé Africe žije pouze 6000 až 7000 nosorožců dvourohých. Afričtí nosorožci nejsou ani zdaleka tak ohroženi jako jejich asijští příbuzní, a to proto, že se myšlenka ochrany přírody ujala v Africe mnohem dříve než v Asii.
V divočině je nosorožec spíš zvíře noční. Den proleží někde v akáciových houštinách a teprve za noci se vydává za potravou. Vede pravidelný a přesný život. Velmi miluje vodu, za kterou se vydává i hodně daleko. Rád se koupe a povaluje v bahně. Často ho provázejí ptáci klubáci (Buphagus), kteří po něm lezou jako datlové a zbavují ho parazitů, kterých má v hrubé rozpukané kůži vždycky dost. Klubáci jsou také strážci nosorožců, neboť první zpozorují nebezpečí.
Nosorožec širokohubý (Ceratotherium simum) je po slonovi největší suchozemský savec. Může být až 20 q těžký. Na nose má dva rohy, z nichž první může narůst až do délky 1,5 m. Někdy mu také říkají nosorožec bílý. Nosorožec širokohubý je větší než dvourohý. Oba nosorožci se navzájem liší i jinak. Tak např. širokohubý má na lopatkách velký hrb, který se hodně zvětší, zdvihne-li zvíře hlavu. Tu drží stále při zemi a jen v rozčilení ji má ve vodorovné poloze. Stopa obou druhů je stejná, trus je však rozdílný. Trus nosorožce širokohubého se podobá trusu koňskému, kdežto trus nosorožce dvourohého je podoben slonímu. Je pln dřevnatých vláken z nestrávených větviček. Oba kladou trus před nějakým křovím a pak ho zadníma nohama rozházejí na keř. Oba rovněž s oblibou močí na kmeny stromů a dlouho k tomu používají jednoho místa. Taková jejich zátiší vypadají jakoby obílená vápnem.
V zoologických zahradách je nosorožec širokohubý chovancem velmi vzácným.


Nosorožec webkamera online

Safari Zoo živá zvířata. Webkamera nosorožce


Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (8 votes)


Přidat komentář  | 11573x přečteno  | Linkuj.cz  | Facebook Facebook  | Google Google