Počet zvířat v ZOO: 57

Žirafy

Žirafy zaujímají mezi sudokopytníky zvláštní postavení. Některými znaky se totiž shodují s parohatými, jinými vlastnostmi zase připomínají tury. Podle krátké srsti, masivní tělesné stavby a rohů bychom mohli usuzovat, že mají žirafy blíž k turům, ale s parohatými mají opět společné znaky na lebce. Ačkoli lebka žiraf má starobylý tvar, jaký měly lebky některých dávno vyhynulých savců, kostra jejich končetin je naopak velmi pokročilá. Z postranních prstů se nezachovalo nic a tím se podobají spíš velbloudům. Rohy žiraf jsou duté kostěné výčnělky potažené kůží. U pravých žiraf pokrývá kůže celý roh, jen na špičce je rohovitý mozol. U okapií pronikají kostěné špičky ven. Samci žiraf mohou mít kromě hlavního páru růžků ještě dva jiné na horním okraji očnice a konečně ještě jeden roh nepárový, vyrůstající z čelní kosti nad očima.
V chrupu chybějí v horní čelisti špičáky. Dolní špičáky se těsně přimykají k řezákům a jejich korunka je rozdělena ve dva hrbolky. Žirafy žijí jen v Africe jižně od Sahary.
Mají poměrně krátké tělo, vysoké nohy a velmi dlouhý krk. Hřbet se svažuje prudce dolů, neboť zadní nohy jsou mnohem kratší než přední. Jen okapia má tvar těla střízlivý. Není tak vysoká a hřbet má téměř vodorovný. Ačkoli žirafí krk je tak dlouhý, jeho kostru tvoří jen sedm obratlů, stejně jako u člověka nebo u velryby. Krční obratle jsou ovšem mnohem delší.
Žádná zvířata nejsou tak svérázná jako žirafy. Vždyť jsou ze všech savců nejvyšší. Dospělá žirafa měří až 6 m, v kohoutku kolem 3 m. Na této jedinečné výšce se nejvíc podílejí krk a nohy. Dlouhý krk je také na žirafě to nejvýraznější. Dále je to podivný a nezvyklý tvar těla. Hřbet se prudce sklání dolů. V poměru ke své výšce je žirafa celkem krátká, neboť od ocasu k prsům měří jen 2,25 m. Ocas je zakončen střapcem a je asi 1 m dlouhý. Váha žirafy není k její velikosti nijak značná. Průměrně jen 5 q.
Ačkoli podle zabarvení rozeznáváme několik typů, všeobecně lze říci, že tělo žirafy je na skořicově hnědém podkladě poseto tmavými skvrnami buď mnohoúhelníkového, nebo hvězdicovitého tvaru. Jen na koncích končetin a na hlavě nebývají skvrny tak výrazné.
Žirafy mají krátkou a přiléhavou srst. Celý hřbet a krk zdobí krátká, tmavá hříva. Rohy jsou na lebce posunuty dozadu a skládají se z kostěného jádra a kožovitého obalu. Kostěná část rohu nasedá na výčnělek lebeční kosti a v místech srůstu jsou uvnitř kosti vzduchové komůrky. Kožovitý obal rohu zůstává zvířeti po celý život. Nelze tedy žirafí rohy srovnávat ani s jeleními parohy, ani s rohy jiných přežvýkavců. Za normálním párem růžků se někdy vytvoří i druhý pár. Je vždy menší. Kromě toho může být ještě jeden nepárový růžek na čele. Počet rohů je také pomocným znakem při určování ras.
Žirafy mají úzkou hlavu, protaženou v jemný nos. Uši nemají tak nápadné jako okapie. Zato oči mají velké a tmavé.
Chce-li žirafa dosáhnout hubou na zem, třeba při pití, musí se zeširoka rozkročit předníma nohama. Stejně jako velbloudi jsou i žirafy mimochodníci.
Především žirafy síťované, s velkými skvrnami celistvých okrajů. Nohy od pat dolů jsou beze skvrn. Tyto žirafy mají až pět rohů a žijí spíše na severu.
Patří k nim žirafa síťovaná (Giraffa camelopardalis reticulata), žijící v Keni, ve východní Etiopii a v Somálsku.
Druhá skupina žije spíš na jihu. Má tmavé skvrny buď zhruba hvězdicovité, nebo s okraji více nebo mén členěnými. Obyčejně mají jen dvt, rohy a skvrny jim sahají na noze až po patu. K těmto rasám patří žirafa mramorovaná (Giraffa camelopardalis camelopardalis) z Nubie a ze západní Etiopie
Žirafy kdysi obývaly velkou část střední Afriky a celou jižní Afriku. Dnešní jejich domov se rozprostírá ve východní Africe od Nubie na jih až po řeku Oranje, na západ do Nigérie a do Angoly. Jsou to typičtí obyvatelé africké stepi, nikoli však stepi travnaté, nýbrž terénů s řídkými porosty vysokých stromů. Žirafa se totiž nepase na trávě. Je typem zvířete, které se živí haluzemi stromů.
Podobně jako velbloudi ukládají i žirafy zásobu podkožního tuku, ale ne v hrbu na hřbetě, ale pod kůží na krku. V přírodě mají žirafy obyčejně nápadně silný krk. To svědčí o bohaté zásobě tuku. Hůř tomu bývá u zvířat v zajetí, kde nejsou obyčejně žirafy řádně krmeny.
Doba březosti trvá 14 až 15 měsíců. Mládě po narození měří 1,60 až 1,80 m. Asi za půl roku je již 3 m vysoké.


Žirafy
Žirafy webkamera online

Žirafy zoo živá webkamera. Žirafí farma ve Walesu, Pembrokeshire.


Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (45 votes)


Přidat komentář  | 27173x přečteno  | Linkuj.cz  | Facebook Facebook  | Google Google